Výmarský ohař -  Cita ze Sedleckých skal

 Historie plemene...

VÝMARSKÝ OHAŘ KRÁTKOSRSTÝ - Historie

 

Výmarský ohař patří mezi nejstarší plemeno kontinentálních ohařů. Jeho původ nebyl nikdy zcela objasněn. Historické prameny uvádějí několik teorií o vývoji plemene. Všechny se opírají o důkazy v podobě fyziognomie a vlastností předků a současného psa, či jeho vloh pro určitý typ práce. Teorie se hodně liší a mnohdy si i odporují. Žádnou z nich nemůžeme považovat za plně ověřitelnou.

 

DVĚ HLAVNÍ TEORIE:

1. Předpokládá se, že výmarští ohaři pocházejí pouze z jednoho předka - výchozího typu starého německého ohaře hnědé barvy. Změna barvy v šedou se vysvětluje mutací, která byla dále utvrzována selekcí na tuto barvu. Stříbrošedá barva se však vyskytovala i u čtyř plemen původních honičů ve Francii v 16. století.

Šedé psy držel rovněž v 17. století i princ Rupert Falcký (syn českého krále Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny). Dokládá to obraz z roku 1631 holandského malíře A. van Dyicka. Princ Rupert je na něm vyobrazen s jedním stříbrošedým psem s bílou skvrnou na hrudi a dlouhým ocasem. Velikost a typ odpovídá dnešnímu ohaři. Tohoto psa nemůžeme ještě označit za výmarského ohaře. Obraz je pouze dokladem, že psi stříbrošedého zabarvení bylo možné vidět už v 17. stol. Kynolog Strebel ale považuje tyto psy za předky VO.

 

2. Druhá verze soudí, že mezi předky VO jsou nověji krátkosrstý ohař, pointr,
pravděpodobně modrá ulaská doga, přičemž jejich původ však sahá až k dnes již vyhynulému
vodiči (leithund). Vnější vzhled psa a tvar lebky ostatně zcela jasně ukazují na brakýřovité
předky. Hovoří se i o černých barvářích sv.Huberta. Jejich dědictvím by byla i nejcennější
lovecká vloha VO pro práci s nízkým nosem na stopě a ostrost.

Systematický odchov VO je doložen až od přelomu 18. a 19. století, především
na dvoře saskovýmarského arcivévody Karla Augusta. Současníci ho nazývají
králem mezi lovci a lovcem mezi králi. Jeho smečka loveckých psů byla pověstná
a vynikali v ní silní, stříbřitě šedí psi. Takto zbarvené psy prý arcivévoda Karel
August poprvé uviděl podle sdělení německého kynologa Emila Ilgnera při honech
na panství knížete Esterházyho a Auersperga v Čechách. Protože byl při honech nadšen
jejich výkony a inteligencí, nechal se několik jedinců poslat na svůj výmarský
dvůr, kde pak byli dále šlechtěni.